Babylonfest 2016

Toto nebude moje obvyklá tvorba, ale událost, která mě nasměrovala zase o něco dál.
17. září jsem měla možnost jet se podívat na Babylonfest 2016 do Brna. Tento festival je taková přehlídka národnostních menšin (=minorit) žijících v Brně.
Zastoupené minority se vyskytují samozřejmě po celé republice, ale na festivalu především vystupovaly ty, které jsou aktivní v Brně.
Samotný festival byl složen z několika částí. Po slavnostním zahájení a představení se všech spolků, které se zúčastnily, jsme se všichni vydali na průvod Brnem. Bylo velice zajímavé, pozorovat jednotlivé účastníky, jak jsou hrdí na svou kulturu a národ.
Asi nejvýraznějšími byly Rusky, které sebou nesly jejich tradiční nástroje a po celou dobu průvodu zpívaly ruské národní a lidové písně. Následovaly vystoupení jednotlivých spolků.

Osobně mě uchvátili naši sousedé, Slováci, (Folklorní spolek Púčik) a jejich tanec.

 Muzikanti

 Na Slovensku se evidentně rádi řídí pravidlem: " Keď nevieš čo robiť, toč sa" 😊

Zajímavá byly také vietnamská děvčátka a jejich tanec s lotosy.

Vietnamská kultura

Pravidlo  "Když nevíš co dělat, toč se" je evidentně populární i ve Vietnamu.

("nếu bạn biết những gì để làm quay nó")

Také ale tanec s deštníky byl zajímavý. A to nejen po taneční stránce, ale i po té hudební.

"Hele tamhle bude pršet"

Následoval Ukrajinská iniciativa Jižní Moravy z.s. a dva německé spolky. Tato vystoupení mě tolik neoslovila, ale pro ukázku dané kultury to bylo zajímavé.

V rámci festivalu také několik spolků mělo svůj stánek okolo náměstíčka v parku, kde připravovali a my mohli ochutnat typické jídlo dané země.

"Vařila myška kašičku, vařila ji v rendlíčku"

Další vystupující, kteří mě mile překvapili, byli členové Folklorní sdružení přátel ruské a ukrajinské kultury / SUDARUŠKA.

"Расцветали яблони и груши,
Поплыли туманы над рекой;
 ..."

Na festivalu se však také objevila i vystoupení, která jsem si představovala úplně jinak, než ve skutečnosti byla. Například jak si myslíte, že vypadají řecké tance?
Já jako něco živého, co přetéká energií. Ale to jsem byla naprosto vedle.

"Tři kroky vpravo..."

"... a tři kroky vlevo ..."

" ... a zakončíme to dvěma kroky dopředu a zpátky."

Jako kačenky

Šlo o chození v kruhu s různými změnami chůze a změnou tempa. Dokážu si představit, že pokud se takto tančí celé město při nějaké oslavě nebo svátku, tak to musí být úžasný zážitek. Ale pouze takto na malém pódiu při přehlídce ty nebylo nevýrazné a nevyznělo to naplno. Což byla škoda.

Po Řecích a Řekyních následoval Svaz Maďarů v Brně / Pásztortűz - Pastiersky oheň. Osobně to pro mě bylo slabší provedení slovenských tanců. Ale na druhou stranu, co musím uznat, je pravda, že Maďaři při svém vystoupení hudebníky doprovázeli kromě tance i zpěvem.

"Kutya ugró át zab..."

"Ha tudod, milyen vagyok forgatás."

Dalším účinkujícím byla mladá talentovaná zpěvačka studující v Čechách, která však pocházela z východu Ukrajiny. Na Babylonfestu vystoupila sólově a zazpívala 3 skladby. První z nich byla ukrajinská lidovka a dvě další pak popové. Musím říci, že tak výrazný hlas jsem už dlouho neslyšela.

Účinkujícím, na kterého jsem se nejvíce těšila, byl Taneční soubor Pirouš Rouža. Ten to dětský taneční soubor to na pódiu tak rozjel, že jsme na to všichni koukali s otevřenou pusou. 

Skrytá elegance ("garudo o šukariben")

Uhrančivý pohled ("biteluno o dikhibe")

"but žejne"

"sár dúj paras"

Radost ("los")

Více rozevlátých sukní jsem snad v životě neviděla.

Dokud jsem neuviděla toto. 

Poslední vystoupení, které jsem na Babylonfestu měla možnost vidět, byla ukázka bulharských tanců v podání Tanečního souboru Pirin z Občanského sdružení PIRIN, Brno. To mě mile překvapilo, jelikož to mělo tu energii, kterou jsem marně hledala v řeckých tancích.

Tento spolek vystupoval jako poslední. Následujícím programem byl blok, který byl nazván POZNEJ A TANČÍ. Jednalo se o takovou malou taneční školu vietnamských tanců (spíše rychlokurs). Tuto taneční školu vede Nguyen Thi Hông Gam.
Já jsem se tohoto programu bohužel neúčastnila jelikož mi brzo odjížděl autobus. Ale věřím, že to bylo zajímavé.